Jaká bude zima 2019/2020 – záříjový update

Jaká bude zima 2019/2020? Čas na první úvahy.

Blíží se konec září a je pomalu čas shrnout to, co se zatím událo na našem předpovědním poli. Jak již jsem zmínil v předchozích článcích, existuje několik základních parametrů, které se vyplatí sledovat, pokud si chceme udělat alespoň rámcový obrázek o tom, jaká bude následující zima ve střední Evropě.

Mezi tyto faktory patří:
Sluneční aktivita
NAO index
Rychlost zalednění Sibiře během října
Rozložení teplot v centrálním Pacifiku
Teplota Pacifiku pod Aljaškou
Teplota Atlantického oceánu
Výše hurikánové aktivity v Atlantiku

Podívejme se tedy na jednotlivé parametry, tak, jak jsou zatím k dispozici. Je jasné, že sluneční aktivita je minimální a zůstane tak po celou zimu 2019/2020, jsme totiž na samém konci solárního cyklu 24. Tato situace určitě zvyšuje šanci normální až mírně chladnější zimy.

Teplota oceánů je letos velkou záhadou. Zdali budeme v Pacifiku svědky slabého jevu El Nino (teplá fáze) nebo naopak jevu La Nina (studená fáze) není stále úplně jasné. Nejpravděpodobnější variantou je, že se odchylka bude pohybovat v rozsahu od +0.5 do-0.5 a zůstane tedy v normálních neutrálních hodnotách.

Teploty oceánů mají na počasí v zimě velký vliv, jejich vlivem se ale budeme zabývat teprve na konci listopadu, kdy již budou k dispozici jasná data. Co je ovšem určitě znepokojivé, je výrazně vyšší teplota vody pod Aljaškou.

Pokud by tato situace přetrvala i během zimy, zvyšovalo by se riziko odklonění jet streamu (tryskového proudění) hluboko na jih severoamerického kontinentu, což má většinou za následek vznik tlakových níží nad Mexickým zálivem, které po tom do Evropy přinášejí teplé západní až jihozápadní proudění.

Doufejme tedy, že se voda v této oblasti stihne ještě alespoň částečně schladit.

https://www.ospo.noaa.gov/data/sst/anomaly/2019/anomnight.9.26.2019.gif

Úroveň hurikánové aktivity po klidném začátku této sezony naopak rychle roste, hurikány podle některých teorií mají schopnost distribuovat horký tropický vzduch hluboko k severnímu pólu, pokud se tam jejich zbytky dostanou, jestliže se tak děje, zvyšuje se možnost zablokování atlantického proudění v zimě (nothern blocking) a tím se zvyšuje šance na vpád studenějšího vzduchu od severu.

Úroveň rychlosti zalednění Sibiře budeme opravdu podrobněji zkoumat během října, kdy je vliv tohoto jevu na příští zimu zásadní. Pokud se Sibiř a hlavně Skandinávie pokryje sněhem dostatečně rychle, existuje šance na vytvoření mohutné tlakové výše nad Sibiří, jež může posílat do střední Evropy během zimy studený vzduch. Pokud ovšem tato výše přejde do Kanady, je efekt přesně opačný. Zima na východě USA, teplo v Evropě. (Viz zima 2013/2014 – tehdy naposledy byla zrušena Jizerská 5O.)

Jak je vidět, situace zatím není vůbec jasná, ačkoliv drtivá většina klimatických modelů počítá se zonálním (západním) vlhkým a teplým prouděním. Tyto modely ovšem nemohou dělat definitivní závěry, jelikož nemají k dispozici konečné rozložení teplot v oceánech během listopadu.

Co je tedy možné dodat závěrem? Na soudy je opravdu příliš brzy, ještě se musí stát spousta věcí, než budeme schopni na konci listopadu najít nejlepší analogické zimy a na jejich základě předpověď vytvořit samozřejmě i v kombinaci s 12 předpovědními modely, které máme k dispozici.


Brzy na shledanou u dalšího updatu se těší

Vítek Kloz

"Buďte fit celý den se zdravou snídaní a večeří a chraňte své tělo při sportu tak, aby vám ještě dlouho sloužilo." Můj příběh si přečtěte tady >>